..... už nevím kolik tomu je let zpátky ale jednoho dne jsem dal slib, ne člověku ale mým oblíbeným stromům ....
Stromům, ke kterým jsem si chodil postěžovat, poprosit o napravení křivd a kdy jsem je ne jednou prosil o ulehčení osudu. Třeba někomu kdo na tom nebyl zrovna nejlépe ...
Vždycky když jsem tak pod nimi stál a objal je, začal v jejich větvích a celým lesem šumět vítr. Nevím možná se mi to jen zdálo a nebo jsem si to vsugeroval ale byl to silný pocit .....
Byl to vždy silný zážitek, cítil jsem jak mým tělem prostupuje jejich sila s modrostí mnoha let. Ne..., stromy nejsou neživá hmota, jsem o tom přesvědčen, cítí a vnímají !
Byly dny, kdy jsem byl na dně ať už ze sebe sama. Kdy jsem udělal něco, co jsem ani vlastně udělat nechtěl. Něco z čeho jsem se potřeboval vypovídat a nebo když mi někdo ukřivdil. Tohle všechno jsem s nimi probíral ....
Táhlo mě to k nim a vždycky když jsem stál pod jejich do široka rozprostřenými větvemi, které v létě dávaly stín a v zimě ochranu před sněhem mi bylo ...., jo , bylo mi dobře a vždycky se mi ulevilo 
Chodil jsem je prosit o radu a pomoc.Když má rodina na tom nebyla nejlépe, vždycky to dopadlo. Když jsem pod nimi tak stál,vždycky mi to v hlavě tak nějak sepnulo.
Stál jsem pod nimi a prosil o pomoc, když mi blízký člověk na tom byl zdravotně hodně špatně - na hraně mezi životem a smrtí.
A tehdy jsem je prosil ať pomohou a že za uzdravení dám cokoliv. Cítil jsem šepot větru ve větvích, který mě hladil po tvářích. Těžko se to vysvětluje ..... Já vím je to asi blbost ale už tehdy jsem byl přesvědčen, že bude žít.
A pak, když jsem tam tak stál, dal jsem slib ... 
... že,pokud se uzdraví, budu žít tak jako ty mé stromy.
Ten můj človíček to dal, srdíčko mu dali dohromady a žije.
A já jsem byl jsem přesvědčen, že mé stromy prostě jen tak něco nezlomí.
A oni začali umírat. Chřadly mi před očima.
Když jsem pod nimi stál a padalo z nich suché jehličí, šumělo to také ale byl to hnusný zvuk, který jsem nechtěl slyšet a nevěřil jsem tomu
Umřely .....
Když umřely, nevím jestli je to náhoda anebo ne ale v mém životě se všechno začalo obracet ke špatnému
Blíží se doba, kdy se těch mých stromů budu muset dotknout motorovou pilou, řezat do jejích odumřelých těl.
Na tom už nemůžu nic,nic změnit, umřely.
Já už můžu změnit jen jednu jedinou věc a zatím nevím jak se k ní mám postavit.
